Vítejte v Tylovicích...

Na dotaz pana Tyla můžu odpovědět jen tolik:

Mám před sebou knížku z edice Rožnovské malé tisky: Hrad a město Rožnov v časech středověku. Autor je Mgr Dalibor Janiš Ph. D. Vydáno 2011

Redakční rada: Ing. Vojtěch Bajer, PhDr Daniel Drápala Ph D, Milan Hambálek, Richard Sobotka a další.

Z uvedeného je vidět, že jsou to osoby vzdělané, které se historií Rožnova vážně zabývají.

Na straně 7 je psáno:„Podrobnější zpracování dějin hradu a města Rožnova přinesl v roce 1907 historik a beletrista Čeněk Kramoliš + 1949 a v rámci místopisné Vlastivědy moravské ve svazku věnovaném rožnovskému okresu. Podrobný text potom zařadil v roce 1920 do knihy Z kroniky města Rožnova pod Radhoštěm. Jeho práce je však zatížena řadou omylů a nepřesností na které poukazovali již jeho současníci (např. Josef Válek) a které často opakovala i pozdější vlastivědná literatura…..“

Takže pokud někdo bere Kramolišovy údaje jako dogma, nemusí se dopátrat pravdy.

Rovněž na straně 16 je vysvětlován Kramolišův omyl, když se mluví v závěti biskupa Bruna o hradu u Vsi Zubřiče, (která byla u Kelče) a ne o hradu u Zubří.

Na straně 25 je psáno: „Stručná formulace listiny z roku 1366 neumožňuje rozsah rožnovského panství v této době. S ohledem na další informace o statcích ležících v údolí Rožnovské Bečvy lze předpokládat, že součástí léna byly vesnice ležící na levém břehu – Brňov, Malá a Velká Lhota, Vidče a také městečko Rožnovec a vesnice Tylovice, Hážovice a Vigantice. Poslední tři jmenované vsi byly založeny v údolí Hážovického potoka a v jejich názvech se objevují pravděpodobně jména německy mluvících zakladatelů – lokátorů (Tillo, Has, Weigand). Podobně jako v případě Zubří či Zašové představují typ tzv. lesní lánové vsi, kdy usedlosti leží po obou stranách potoka, který protéká osou vesnice a plužina je uspořádána do systému pravidelně rozměřených polí (lánů). Plužina Rožnova potom přímo navazuje na pravidelně rozměřenou půdu těchto vsí. Na západě potom hraničila s plužinou vsi Vidče………..“