Vzpomínka na Ladislava Nezdařila
Rodný domek básníka Ladislava Nezdařila v Tylovicích. Narodil se 8.2.1922. Studoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a germanistiku na filosofické fakultě UK v Praze. Tam také působil jako profesor jazykové školy. Odborně se věnoval studiu literárních česko-německých vztahů. Napsal rozsáhlou vědeckou práci Česká poezie v německých překladech. V Mnichově vyšla reprezentativní německá antologie české básnické lyriky Der Herrgott schuldet mir ein Mädchen (Pánbůh mi dluží jednu holku), kterou sestavil s l. Demetzem. Již od gymnazijních let se rodák z Tylovic věnoval také poezii. Pod pseudonymem Jan Sutnar vyšla sbírka Tiché lásky… Nejznámější jsou jeho verše psané valašským nářečím Horní chlapci. Zachycují hluboký vztah básníka k rodnému kraji a jsou ojedinělým lyrickým obrazem života valašské vesnice od jara do zimy.
Ladislav Nezdařil zemřel 15. 1. 1999 v Praze. Jeho básně ze sbírky Horní chlapci však žijí mezi námi. I díky moravskoslezskému skladateli a zpěvákovi Tomáši Kočkovi, který Nezdařilovy básně zhudebnil.
Ladislav Nezdařil
Pozdravte ně tu jednu ves
Pozdravte ně tu jednu ves
a všecko řeknite jí,
v mém srdci kvete její bez
a bílý muškát její.
Pozdravujte ně za svítání
kamení, oves, len,
hrachor a slzy Marie Panny,
přesličku, pupavu, křen,
Ty plůtky vesnického kvítí,
lasičku, sysla, kmín,
ten čas, kerý ně svítí
praskavým drvem borovým.
A pozdravte tu jednu pec,
co ně už nezavoní,
v mém srdci nepřestala pécť
a vúňa ide od ní.
Pozdravte střemchy na záhoně,
hřebíčky, řeřichu, hrach,
dvorky, gde bílé koně
dupajú zlatý prach.
Pozdravujte tu jednu stráň,
co roka nedožije,
v mém srdci její teskná laň
stříbrnú šalvěj pije.
Pozdravte krušpánkové chvojí
a puškvorcový chlum
a jasný sad, gde stojí
náš tichý starý dúm.
Pozdravujte tu jednu mez
a slúvko odkažte jí,
v mém srdci hoří eště dnes
to vosí hnízdo její.
Komory pozdravte a chlévy,
gdyž sněhy do ních dujú,
ovečku, kerá neví,
že zítra podřežú ju.
A pozdravte ten jeden hvozd
v téj straně za Kluzovem,
v mém srdci zpíve jeho drozd
a jeho datel klove.
Pozdravte ně tu jednu ves
a všecko odpusťte jí,
v mém srdci nepřestanů kvésť
ty křivé hlohy její.
Až z úzkých drnů na krchově
vyškubne pták múj smutný vřes,
zastavte se tam v tichém slově
a pozdravte tu jednu ves...
(Převzato ze sbírky Ladislava Nezdařila Horní chlapci)
Poslední fotografie
Oblíbené odkazy
Statistiky
Online: | 2 |
---|---|
Celkem: | 769588 |
Měsíc: | 6067 |
Den: | 291 |