Vítejte v Tylovicích...

Dle osobního jména Tyl pojmenovaná osada Tylovice v pruském Slezsku sousedící na východní straně s Rožnovem, je katastrální a politická obec ve výši 380 m nad mořem a má 5,74 km² rozlohy.

Roku 1676 bylo zde 49 domů, a to fojtství, 18 gruntů a 30 chalup. Roku 1790 bylo v obci 75 domů a 490 duší; roku 1890: 105 domů, 175 rodin, 686 obyvatel; roku 1900: 103 domy, 702 obyvatel, a to 691 katolíků, 3 evangelíci augsburského a 8 evangelíků helvétského vyznání, národnosti všichni české.

Osada jeví se jako pokračování Horní ulice města Rožnova; leží po obou stranách říčky Hážovky. Za ni pak podél téže říčky následuje obec Hážovice, Vigantice a po krátkém asi 1 km dlouhém přerušení osada Hutisko. Zdá se, jakoby tyto obce byly jedinou dlouhou ulicí z Rožnova na Hutisko. Osadami těmi vede okresní silnice z Rožnova do Karlovic.

V Tylovicích po levé straně Hážovky jsou selské grunty a strana ta sluje též „selská". Pozemky od gruntů táhnou se nepřetržitě až k hranicím Velké Bystřice zdvihajíce se zde až do 600m a slují v místech těch Končiny a za nimi Zadní Díly. Je tam uzazenec několik pasekářův.

Po pravém břehu Hážovky je usazeno více domkařů a menších rolníků. Pozemky jejich táhnou se k severu a končí vrchy 500 m vysokými (Kluzov), jež spadají k řece Bečvě.

Na selské straně z každého dvora táhne se dlouhá cesta do pole. Dále jsou pozemky porostlé lesem.

Grunty jsou odděleny od sebe zahradami a příhonem a nestojí v přímé řadě. Dvory při chalupách nejsou ohrazeny jako jinde, ale polní cesta prodlužuje se z nich až k vodě, kdež se napájívá dobytek.

V rozloze obce jsou potoky: na selské straně Končinový, na pravém břehu Facůvka tekoucí vedle hřbitova. Studánky na pravé straně: Facůvka a Vlčinec, jenž ani za největšího parna nevysychá; na levé straně Korýtka, Martinkova a Kubova studánka.

Před hospodou "Na mlýnku" býval pansky rybník, který je nyní vysušen.

Větší vrchy jsou v rozloze obce: Hysová (560 m), Díly (534-600 m), Kluzov (486 m) a Horečky.

DĚJINY

Osada patřila od založení k panství Rožnovskému a měla se sousedním městem tytéž pány. Připomíná se r. 1504, kdy prodal Petr ze Sv. Jiří a z Pezinku hrad nad Rožnovem i městysem Rožnovcem a dědinami: Tylovicemi, Hážovicemi, Viganticemi a jinými bratrům z Kunštátu.

Z gruntovních starých knih rožnovských (tylovské nejsou, ale byly před r. 1630), víme o Tylovicích toto: Léta Páně 1557 stal se kup a prodej mezi Janem Hrkodajem z Tylovic a Petříkem z předhradí (hradu Rožnova). To je nejstarší záznam v obci. R. 1656 vedl se spor mezi obcí Rožnovskou a Tylovskou o dráhy (pozemek, na který se honil dobytek).

V obci měla vrchnost mlýnek, který byl fojtstvím vystavěn, a před ním rybník, který nyní je vysušen. 

ROBOTA A DÁVKY

R. 1676 odváděl fojt o sv. Václavě platu končinového (z pozemků v Končinách 10 groš a za nechování panského chrta 4 míry ovsa. Gruntovník platu gruntovního o sv. Jiřím 4 gr., o sv. Václavě 4 gr. a z Končin 10 gr ; robotního o sv. Janě 12 a o vánocích též 12 grošů, za jedli 3 gr., místo vození klád 5 gr., místo vykonávání hlásky o sv. Janě groš a o vánocích též groš. Kromě poplatků těch odváděl: ovsa činžovného 2 měřice, dřevního 1/2 m., za pasení 2 slepice a 6 vajec.

Chalupníci odváděli ¹/₂ měř. ovsa, slepici a 6 vajec. Platu kořalečního o sv. Duše a Martině pokaždé obec 4 rýn. 21 gr. 3 denáry a fojt 1 rýn. Z celé obce se odvádělo platu o sv. Jití: 2 R. 15 gr. 3¹/₂ den. Z gruntů, 1 R. 24 gr. za jedli: o sv. Janě: 7 H. 7 gr 3¹/₂ den. za hlásku a robotu; o sv. Václavě 4 R. 25 gr. 3¹/₂ den. Z gruntů: o vánocích 4 R. 27 gr. 3¹/₂ den za hlásku a robotu. Platu kořalečného o sv. Duše 5 R. 21 gr.: 3 d. a o sv. Martině též tolik.

V naturáliích odvádělo se z obce: ovsa 55 měřice a od fojta 4, slepic 1 kopa 6 kusů, vajec 3 kopy 48 kusů.

Později dle paměti starých lidí bylo z gruntu roboty: 30 dní ročně se 3 koňmi; domkař dle velikosti zahrady měl 20- 25 dni ruční roboty. Hofer (podruh) musel, chtěl-li se oženiti, vzíti 15 dní roboty ruční.

Výkup obnášel 200 rýn. šajnu. Kdo nezaplatil hned, musel úrokovati.

DUCHOVNÍ ZÁLEŽITOSTI

Obec přifařena je do Rožnova. Před r. 1782 platila desátku: rži 12 měř., ovsa 12, bukových obláků 4 kusy (později o 10 kusů navíc), vajec 1¹/₂ kopy, peněz za sýr 1 zl. 30 kr., bílých grošů 22 kr. a 2 denáry.

V obvodu obce stojí tři kříže.

ŠKOLSTVÍ

Do školy chodí žáci do Rožnova. Dokud byla v Rožnově škola pouze jednotřídní a dvoutřídní, málokteré dítě z Tylovic chodilo do školy; nebylo místa. V době té učil v obci děti strýček Vacula.

Obec dávala učiteli rožnovskému stálého platu 1 zl. a místo sobotálesu paušálně 6 zl. a na otop sáh dříví. Mimo to dostával za varhanictví pohankovou kaši a jiné obilí.

Vybral obyčejně 1¹/₂ měřice obili (žita, ječmene, ovsa) a 1¹/₂ měřice pohankové kaše.

V r. 1787 bylo zde školou povinných 67 žáků, v r. 1873 jen 59 a v r. 1880 již 104.

SPRÁVA OBCE A JMĚNÍ

Fojtství bylo zákupné a uvádí se zde již r. 1676, kdy byl fojtem Plandor. Rod ten udržel se na fojtství po celé století; teprve ku konci 18. století stali se fojty Maléři. Fojtství bylo na čís. 33, dosud říká se tam "na fojtství".

Prvým starostou byl Bradáč "na kopci", nyní jest Čeněk Chuděj.

Obecní výbor sestává ze 12 členů, z nichž jsou 2 radní. Pečeti obecní jsou čtyři. Nejstarší má ve znaku srdce, z něhož jako trojdílné kvítko trčí bednářská palice, malé drátenické kleště a menši palice. Kolem vine se nápis: Pe: (pečeť) Dedini Tilowic.

Matrika obecní je od r. 1860.

Majetku obecního dle katastru Josefínského bylo: rolí 2 jitra, pastviska 19 jiter, zahrad 135 čtverečných sáhů, lesa 43 jiter kromě půdy neplodné. - Nyní má obec ještě dům (kovárnu) čís. 22.

Příjmu obecního r. 1895 bylo 291 zl. 28 kr., vydáni 516 zl. 19 kr.; přirážky obecní byly 30%. R. 1902 přijmu 63 K, vydáni 1527 K a přirážky též 30%.

Obyvatelé živí se polním hospodářstvím, chovem dobytka a prací v továrně.

R. 1790 patřilo k obvodu obce 220 jiter rolí, 100 jit. luk a 150 jit. pastvin. Nyní sem náleží rolí 212 07 ha., luk 130 94 ha., zahrad 11 99 ha., pastvisk 74·73 ha, lesa 135 35 ha a půdy neplodné 10 ha.: celkem 574 ha půdy. Zdaněné plochy je 564 ha.

Rolnických živností je 95, držitelů pozemků 117.

Celolány (grunty) jsou 4, půlgrunty 3;čtvrtgruntů 6, ostatní jsou chalupníci s polnostmi.

Na čtvrtlán počítá se 27 měřic pole.

Nejvíce pozemků v obci náleží k fojtství a k živnosti. Fojtství tylovské mělo 300 měřic rolí, luk na 50 tůr sena, lesa 35 měřic. Když starý fojt odevzdal fojtství synovi, vystavěl si nedaleko chalupu a přidělil k ní 150 měřic; to byla jeho živnost, výměnek.

PRŮMYSL A OBCHOD

Na počátku 19 stol. živili se též obyvatelé předením lnu, tkaním plátna, ale živnost tato již zanikla. Jen něco ještě mušelínu (bavlněného plátna) se na ručních stavech tká.

R. 1894 vystavěna zde továrna na pletení punčoch, v níž pracuje 50 dělnic; po chalupách na ručních strojích plete pro továrnu 350 dělnic.

V osadě je stará koželuhárna ruční pláce, která má 22 kádí na močení koží a vyrábí dobrou, pevnou kůži.

Mlýny bývaly dva. Starý pod „Arendou" zanikl před 150 lety. Menši "mlýnek" fojtem založený změněn jest na hospodu, která sluje "Na mlýnku". Druhý hostinec „Harcovna" je starý a veliký a byl bezpochyby původně panský.

Dokud nebyla vystavěna železnice do Rožnova, nocovaly zde zástupy Slováků uherských, kteří chodívali na žně na Hanou nebo vraceli se odtud. Před 15 lety byl hostinec četně navštěvován lázeňskými hosty z Rožnova, kteří sem na oběd chodívali.

V osadě je obchod dřívím, dva kupci, kovárna obchod moučný a střižný; celkem 27 podniků obchodních, živnostenských a průmyslových. - Lom v Kluzově poskytuje štěrku na cestu, druhý na Horečkách výborného kamene stavebního. Cihelna bývala na Drahách.  

VZDĚLÁNÍ A ZDRAVOTNICTVÍ

Dle posledního sčítání neumělo čísti ani psáti 57 lidi čili 8 %; před 10 lety bylo analfabetů 237 čili 34,4%.

Úmrtí obnáší ročně 35%, čili ze 702 obyvatel umírá průměrně 25 lidí.

K poštovnímu a telegrafnímu úřadu, jako i k obvodu lékařskému patří obec do Rožnova.

ZAJÍMAVOSTI

Stará jména: Roku 1676 byla v osadě tato rodová jména, která se zachovala dosud: Brada, Cvikel, Heryán, Chumhal, Frišara, Plandor, Sulovský, Trčka, Vašek.

Trati na selské straně slovou: Na Vrše, pod Rysovou, Končiny, Díly, pod Kopci, Včelínek, Tabule, v Hanzli, v Radlici, na Hrbátkách; na domkářské straně: Záhumní, Horečky, na Dlouhou, na Arendě.

Neštěstí a různé události: R. 1866 řádila v obci cholera a rozšířila se odtud do Rožnova. - R. 1872 (dne 10. července) rozvodnila se Hážovka, rozlila se a nadělala mnoho škody.

Vysvětlivky k některým starým jednotkám:

Hřivna - zastaralá jednotka hmotnosti, která vznikla v českých zemích a odpovídá 0,253 kilogramu.

Pasovské jitro - zastaralá jednotka plošného obsahu českého původu a odpovídá 3 411 metrům čtverečným.

Lán - zastaralá jednotka plošného obsahu českého původu a odpovídá 172 639 metrům čtverečným.

Sáh – historická jednotka délky a odpovídá 1,7928 metru.

Měřice - zastaralá jednotka pro vážení obilnin a odpovídá 61,487 litrům.

Kopa - v historii často používaným násobkem a odpovídá číslu šedesát.

Hektar (ha) - jednotka plošného obsahu. Velikost jednoho hektaru odpovídí obsahu čtverce, jehož strany mají délku 100 metrů.

Groš – stříbrné mince, která se dále dělila na stříbrné denáry.

Zlatý (zl) – zlatá mince, která se dále dělila na stříbrných 60 krejcarů (kr).

Fojt – bylo v období středověku na Moravě označení pro představeného městské či vesnické obce.

Grunty – byly větší hospodářství s hospodářskými budovami, zvířaty i polnostmi.

Chalupník – byl menší rolník s chalupou, menším hospodářstvím a políčkem.

Slovou – starší výraz pro jmenují se.

Sobotáles – se v dřívějších dobách (do 19. století) označoval plat učitele nižších škol získávaný od vyučovaných žáků, resp. jejich rodičů. Název pochází ze slova sobota, neboť k vyplácení sobotáles docházelo na konci školního týdne v sobotu (někde každou sobotu, někde v delších intervalech, např. čtvrtletně).

Zákupní právo – nebo také purkrecht. U nás od 13. století udělováno nejdříve cizím kolonistům, později (až do 16. století) i domácímu obyvatelstvu. Stanovovalo rentové podmínky poddanského držení půdy, které nemohl vlastník libovolně zvyšovat a jistou samosprávu. Užívána i ve městech jako převažující forma pozemkové držby.

 Úryvky z díla Čeňka Kramoliše VLASTIVĚDA MORAVSKÁ, II. MÍSTOPIS, ROŽNOVSKÝ OKRES, vydaného v Brně v roce 1907, pro Tylovice.cz zpracoval Tomáš Mokroš

Kompletní vydání Vlastivědy Moravské v elektronické podobě.