Vítejte v Tylovicích...

Do redakce Tylovice.cz napsala dvatřicetiletá Monika Pražáková, rozená Lešková, která pochází z Rožnova a žije v Brně. Amatérsky se zajímá o genealogii a historii svého rodu. Mimo jiné píše: „Dostala se ke mně fotka, na které jsou jistě tylovicti občané. Identifikovat ji nedokážu, foto pochází podle mého soudu z let 1900-1905. Obracím se touto cestou na Tylovjany, zda by mi pomohli obrázek správně zařadit. Moc by mi to pomohlo,“ uvádí Monika Pražáková.

Milí Tylovjané, poznáte-li někoho na fotografii, napište, prosím, do komentářů nebo přímo Monice Pražákové na její e-mailovou adresu .

Na své prarodiče, které pár dnů před koncem druhé světové války zasáhla velká rodinná tragédie, Monika Pražáková  pro tylovice.cz sepsala příběh. (Klikněte na "celý příspěvek".)

František Placák se narodil 26. srpna 1886 v Tylovicích a významně se zapojil do rozvoje rozvoje čs. vojenského automobilismu. Jeho životní pouť sepsal na webu Lidovky Tomáš Jakl. Jeho článek zveřejňujeme s nadějí, že se přihlásí potomci našeho významného rodáka. Třeba doplní, kdy František Placák zemřel. Vojenský historický ústav v Praze by tuto informaci jistě uvítal. 

Laskavé čtení přináší kniha Jana Surého Tož tak ide svět... Je to vlastně pokračování povídání, které knižně vyšlo pod stejnojmenným názvem v roce 2009. I tentokrát autor píše humorné povídky o staříčkovi Štvrtinovi, který vtipně glosuje události běžného života. Zveřejňujeme jednu ze šestatřiceti povídek,které nově vydaná knížka obsahuje. 

Zveřejňujeme povídky Jana Surého, které napsal v roce 2012 a 2013:

Čekej, já se vrátím. Tak se jmenuje román Ludmily Pařenicové – Bumbalové z Tylovic, který vizovické Nakladatelství Lípa vydalo v roce 1992.

V neděli 30. října 2011 tomu bude již deset let, co nás tylovická spisovatelka ve třiasedmdesáti letech opustila.

Věnujme krátkou vzpomínku této rodačce z Dolní Bečvy, která je autorkou pozoruhodné knihy o životě na valašských kotárech. Vyprávění není jen svědectvím, odkazem k minulosti, ale také výzvou k úctě k člověku a pokoře před životem samým. Právě v autenticitě tohoto vyprávění je jeho síla a neopakovatelnost.

(MTA)

Vybrali jsme pro vás zajímavé postřehy z díla Čeňka Kramoliše, které se vztahují k Tylovicím.

Nejstarší dvě pozemkové knihy rožnovské dosvědčují, že byly osada tato až do r. 1610 součástkou Rožnova. Až do tohoto času zasedali občané tylovští v obecní radě rožnovské a měli obě obce též společné knihy pozemkové (T, I. F. 21. 68. AJ.).

Jak tylovští pamětníci vzpomínali na osvobození v květnu 1945? O tom jsme si přečetli v knize 42 HODIN - Jak jsme prožívali osvobození v květnu 1945. Tuto knihu napsal Miloš Kulišťák z Hážovic a my jsme z ní vybrali pro Tylovice.cz několik vzpomínek...

Přijměte pozvánku Jana Surého na procházku historií i dneškem Tylovic...  Žije zde už téměř padesát let a za tu dobu se Tylovice staly jeho druhým domovem. Okolní obce Hážovice a Vigantice letos slaví 600 let od data, kdy jsou o nich první písemné zmínky. Podle Jana Surého jsou Tylovice stejně staré, i když v listině Lacka z Kravař z roku 1411 o nich není zmínka. " Asi byly v těch dobách považovány za součást Rožnova, takže první doložený doklad týkající se Tylovic je až z roku 1505," uvádí Jan Surý. "O Tylovicích psalo už hodně lidí. Nejvíce je oslavil básník a tylovský rodák Ladislav Nezdařil ve své sbírce Horní chlapci. Přesto jsem se opovážil napsat také několik drobných střípků a zachytit v nich některé postřehy z Tylovic, " řekl nám Jan Surý. 

Přinášíme přehled událostí v historii Tylovic, tak jak je zaznamenal ve svém díle Čeněk Kramoliš.